O Matyldě s náhradní hlavou

Miloš Macourek (1926–2002), scenárista, spisovatel a režisér, se k filmu dostal přes různé profese. Začínal ve studiu Barrandov jako dramaturg, záhy přešel ke scenáristice, v níž se zcela prosadil. Realizoval scénáře (či se na nich podílel) celovečerních i animovaných filmů pro přední české režiséry. Jeho tvůrčí doménou se staly komedie a filmy pro děti a mládež. Sám také režíroval – jmenujme např. TV seriál příběhů o Machovi a Šebestové (1982–85) či o opičce Žofce (1988). Jaroslav Doubrava (1921–1997) byl animátor, scenárista a režisér. Začínal ve firmě AFIT specializované na tvorbu kreslené filmů, pak působil ve studiu kresleného filmu s Jiřím Trnkou. Do vrcholné tvůrčí kondice se dostal díky týmové spolupráci s M. Macourkem a A. Bornem. Prosadili se především TV seriály o Machu a Šebestové, opičce Žofce či kocouru Vavřincovi a jeho přátelích. Natočil též např. snímky Co kdyby (1972), Nesmysl (1974) či Mindrák (1981). Adolf Born (1930) je grafik, malíř, karikaturista, animátor, režisér a ilustrátor. Studoval výtvarnou výchovu na Univerzitě Karlově i Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, která jej nasměrovala ke karikatuře a ilustraci. Zejména pro děti ilustroval stovky knižních děl. Spolupodílel se na desítkách animovaných filmů a věnuje se také volné grafice. Proslavily jej především barevné litografie. Ve své tvorbě často spojuje zvířecí a lidské rysy, rád také používá cizokrajné motivy.

Miloš Macourek (1926–2002), scenárista, spisovatel a režisér, se k filmu dostal přes různé profese. Začínal ve studiu Barrandov jako dramaturg, záhy přešel ke scenáristice, v níž se zcela prosadil. Realizoval scénáře (či se na nich podílel) celovečerních i animovaných filmů pro přední české režiséry. Jeho tvůrčí doménou se staly komedie a filmy pro děti a mládež. Sám také režíroval – jmenujme např. TV seriál příběhů o Machovi a Šebestové (1982–85) či o opičce Žofce (1988). Jaroslav Doubrava (1921–1997) byl animátor, scenárista a režisér. Začínal ve firmě AFIT specializované na tvorbu kreslené filmů, pak působil ve studiu kresleného filmu s Jiřím Trnkou. Do vrcholné tvůrčí kondice se dostal díky týmové spolupráci s M. Macourkem a A. Bornem. Prosadili se především TV seriály o Machu a Šebestové, opičce Žofce či kocouru Vavřincovi a jeho přátelích. Natočil též např. snímky Co kdyby (1972), Nesmysl (1974) či Mindrák (1981). Adolf Born (1930) je grafik, malíř, karikaturista, animátor, režisér a ilustrátor. Studoval výtvarnou výchovu na Univerzitě Karlově i Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, která jej nasměrovala ke karikatuře a ilustraci. Zejména pro děti ilustroval stovky knižních děl. Spolupodílel se na desítkách animovaných filmů a věnuje se také volné grafice. Proslavily jej především barevné litografie. Ve své tvorbě často spojuje zvířecí a lidské rysy, rád také používá cizokrajné motivy.

Adolf Born (12. června 1930 České Velenice – 22. května 2016 Praha) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník.
Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (atel. prof. A. Pelce 1950–53) a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie. V roce 1962 se oženil a v roce 1964 se mu narodila dcera Erika Bornová. Jeho nejznámější díla zahrnují ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Julese Verna (Trosečník z Cynthie), A. Dumase staršího (Tři mušketýři), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a jiné. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Antonína Dvořáka Čert a Káča inscenované v Národním divadle, dále inscenace hudební fakulty HAMU – opera V studni Viléma Blodka.
Jeho animace navíc vtipně glosují i děj ve filmové sérií o básnících (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život) a jeho animace nechybí dokonce i v závěrečném dílu Jak básníci čekají na zázrak.
Roku 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku. V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2003 získal Medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu. Born je také rytířem francouzského Řádu umění a literatury. Vystavoval v mnoha galerií ve doma i v zahraničí.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org

V jednom městě žila holčička Matylda. Ráda si hrála, nerada se učila – a když musela, málo si zapamatovala. Její maminku napadlo, že jí pořídí náhradní hlavy.

Tento film je součástí pásma Večer s Milošem Macourkem.