Sociálka odebere Junkovým osmiměsíční dceru, které alternativní život vyznávající rodina dala „nepovolené“ jméno Jitřní záře. Po zásahu ombudsmanky se holčička rodině vrátí, kauza však žije dál. Média mluví o maloměšťáctví úředníků využívajících byrokratický formalismus ke zkomplikování života těm, jejichž životní styl provokuje. Jitřní záře se stává symbolem zvůle státního aparátu vůči nonkonformním postojům i občanského vzdoru. Kde jsou však hranice mezi normálním a alternativním?